Z Českých Budějovic odvážíme tři body, jak hodnotíš cestu k dnešnímu vítězství?
Vyhráli jsme tu snad po pěti letech, takže už jen z toho máme velkou radost. Já osobně jsem také šťastný za to, že jsem to konečně zlomil a dal jsem první gól. Doufám, že takto budeme pokračovat. V zápase jsme měli slušný začátek, postupem času jsme se dostali do vedení 2:0, ale bohužel jsme z toho ve druhé třetině udělali drama. Na začátku třetí třetiny nám soupeř dokonce otočil skóre, ale naštěstí jsme se dokázali vrátit a bereme tři body.
Už před začátkem zápasu jsi působil velice pozitivně a na rozbruslení jsi byl vidět s úsměvem na tváři. Co způsobilo dobrou náladu?
Já jsem si řekl, že se nebudu vůbec zabývat tím, že jsem ještě nedal gól. Snažil jsem se už několik posledních zápasů tohle nevnímat a jít do každého utkání s čistou hlavou. Šance se už poslední dobou objevovaly, a tak jsem věřil, že to tam jednou musí spadnout.
Při tom prvním gólu už se ti vše konečně sešlo a dostal jsi ten puk symbolicky před prázdnou bránu. Jak jsi tu situaci viděl?
Já jsem akorát Stráčovi (Petr Straka) před zápasem říkal, že mi musí nahrát do prázdné brány. (směje se) Bylo tam trošičku štěstí, které jsem potřeboval. Zavezl jsem puk do útočného pásma, kde jsem ho přenechával Mitchovi, od kterého se puk dostal ke Stráčovi. Toho dobře vybruslil gólman, já jsem si na něj houknul a Stráča, který o mně věděl, mi to z otočky poslal a já jsem už jen doklepl do branky.
Když jsi jel ke střídačce slavit, tak ses držel za hlavu. Zdálo se, že tomu snad sám nevěříš?
Je to tak, sám jsem tomu nevěřil. Cítil jsem obrovskou úlevu a radost. Určitě se mi teď bude spát lépe. (směje se)
Vedli jsme 2:0, na začátku třetí třetiny ale na kostce z našeho pohledu svítilo skóre 2:3. Asi nebylo nic příjemného vidět, že se skóre převrátilo na stranu soupeře...
Samozřejmě je to vždy složité, když máte dvoubrankové vedení, které soupeř dorovná nebo dokonce otočí. Několik zápasů jsme však byli v podobné situaci a dokázali jsme to zlomit na svou stranu. Teď jsme si řekli, že nemáme co ztratit, necháme tam vše a budeme chodit hodně do brány. Povedlo se nám z toho dát nějaké branky a díky tomu bereme tři body.
Po devětačtyřiceti vteřinách však přišla blesková odpověď Jirky Ticháčka. Bylo hodně důležité, že ta vyrovnávací branka přišla takhle rychle?
Samozřejmě ano. Nezůstali jsme v tom nepříznivém stavu dlouho a to je pochopitelně pro naši psychiku velice důležité.
V zápase byla k vidění také bitka Phila Pietronira. Jak důležité je mít v týmu takové typy hráčů a jak podle tebe může rvačka ovlivnit vývoj zápasu?
Je hrozně důležité mít takové hráče. Dáme tím jasně najevo, že se nikoho nebojíme a může nás to jenom nakopnout. Máme tu kluky, kteří se umí poprat, čímž si určitě trochu budujeme respekt u soupeřů.
Štěpán Lukeš v závěru duelu musel kvůli zranění odstoupit, jak moc vás ovlivnila tahle situace?
Vždycky je nepříjemné, když vidíte spoluhráče na ledě s nějakým zraněním. Když naskočil Brizgy (Adam Brízgala), věděli jsme, že mu musíme co nejvíce pomoct, protože šel do zápasu studený a nerozchytaný. Chtěli jsme hrát defenzivněji, což se nám nakonec vyplatilo. Ujeli jsme do pár šancí, dali jsme ten rozhodující gól. Na druhou stranu máme výbornou brankářskou dvojici, věděli jsme, že Brizgymu musíme více pomoct, ale ta kvalita za námi je.
Byl tedy ten rozhodující gól Kuby Strnada takovým vyústěním týmové víry a pracovitosti?
Přesně tak. Hráli jsme odzadu a v útočném pásmu jsme házeli puky do brány, dokud nám to tam nepadlo.
V závěru jsme se dvakrát trefili do odkryté brány soupeře, takže jsme budějovickou power play ustáli slušně...
Z naší defenzivní strany určitě. Před tím prvním gólem do prázdné branky už měl velkou šanci Eddie, který netrefil přesně. Puk se pak dostal k Tíchovi (Jiří Ticháček), který zavřel oči a propálil vše, co mu stálo v cestě, a na závěr ujel Smoli. Z našeho pohledu skvěle zvládnutá soupeřova hra bez gólmana.