S jakými osobními ambicemi přicházíš na Kladno?
Řekl bych, že primární osobní ambicí je si získat větší prostor na ledě. Hlavně při hře pět na pět a v oslabení. V těchto dvou aspektech si vybudovat prostor a případně to co nejvíce navyšovat. Pochopitelně se snažit v tom čase na ledě předvádět co nejlepší výkony.
Zároveň s tím asi souvisí i pozvednutí týmových ambic?
Pochopitelně. Z toho týmového hlediska záleží, jaký cíl si stanovíme, ale určitě to nebude žádná nízká meta.
S tebou jde v extralize pověst důrazného obránce, bude i zde na Kladně tvá pozice obdobná?
Úplně jsme se ještě s trenéry nebavili, kdo bude mít na ledě jakou úlohu. Řešili jsme nyní spíše suchou přípravu. Jsme domluveni, že si spolu určitě sedneme před tím, než se půjde na led, což patrně absolvuje více hráčů. Tam si probereme, co přesně ode mě trenéři budou očekávat. Nepředpokládám však, že by se dělo nějaké velké harakiri a změny v našich stylech hry.
Jak se vlastně událo to, že jsi zakotvil u Rytířů?
Ačkoli jsem měl uplatněnou opci v Pardubicích, tak na posezónním pohovoru jsem zmínil panu Sýkorovi, že bych chtěl větší prostor na ledě. Když jsem právě podepisoval předání té opce, tak jsem se o tom zmiňoval. Není to rozhodně nic proti první lize nebo klukům v béčku Pardubic, ale chtěl jsem ten prostor mít v extralize. Vzhledem k tomu, že kádr v Pardubicích je hodně nabitý hráči z NHL či reprezentanty, což já nejsem – doufám, že jen zatím (s úsměvem).
Bylo tedy v řešení hostování, nebo přímo přestup?
Když jsme se o tom bavili, tak jsem byl původně pro nějaké hostování. Nebylo to tak, že jsem chtěl utíkat z Pardubic, ale chtěl jsem hrát. Pan Sýkora mi řekl, že to probere s novými trenéry. Následně mi sdělil, že mezi prvními šesti beky nefiguruji, ale že by byli pro, abych se o to místo porval. Samozřejmě jsem o to místo bojovat chtěl, ale zároveň jsme to probrali s agentem a zvolili jsme cestu kompletně nové smlouvy na celou sezonu. Následně přišel první kontakt s Kladnem a tuto nabídku jsem poté s radostí přijal.
Zmínil jsi první ligu, kdy jsi určité kluby v této soutěži prošel, jak tě tyto zkušenosti rozvinuly?
Ano, byl tam Sokolov, Poruba a Pardubice B. Myslím, že každá ta destinace byla v něčem specifická. Sokolov byl totiž pouze hostování z Plzně, tam to bylo spíše určité pendlování a chodil jsem tam v podstatě jen hrát. Potkal jsem tam nicméně poprvé Karla Mlejnka, který je momentálně v Pardubicích. Do Poruby jsem šel odehrát celou sezónu s tím, že budu normálně v Porubě. Tam byly tehdy vysoké ambice, až téměř postupové. Nakonec jsme však bojovali o udržení, a ještě jsem se na konci sezony zranil. V béčku Pardubic to bylo speciální tou provázaností na pardubický A-tým.
Na druhou stranu jsi odchovancem plzeňského hokeje, takže budou tyto duely pro tebe stále speciální?
Možná budou pro mě teď speciální také souboje s Pardubicemi, protože za ten rok tam toho člověk zažil opravdu dost. Nicméně v Plzni jsem vyrostl a celkově znám to prostředí a všechny lidi daleko více, takže to bude pochopitelně také speciální.
Z letošní kabiny máš patrně nejblíže k Janu Piskáčkovi, se kterým jsi strávil nějaký čas v Plzni?
Ano, s Honzou jsme hráli v Plzni. Spolu jsme strávili dost času při oslabení. Při hře pět na pět si teď neuvědomuji, že bychom někdy hráli společně. Primárně jsme tam pokrývali oslabení, což bylo super a myslím, že nám to šlo. Možná bychom to mohli obnovit i tady. Například jsem také hrál s tátou Marcela Barinky, Michalem, v Porubě. Jinak ostatní kluky znám spíše od vidění, ale tím že ten koloběh hráčů v extralize je relativně malý, tak se nějak známe, i když jsme spolu nikdy nehráli.
Jak vlastně nyní trávíš volný čas, máš nějaký způsob na odreagování?
Nyní to mám tak, že stále dojíždím domů do Plzně. Pokud nemáme druhou fázi přímo zde na Kladně, tak jí mám sám v Plzni. Ať už se jedná o led, kolo, box nebo tenis. Nyní přes léto mám jako největší odreagování určitě zahradu, grilování, snažím se věnovat přátelům, na které pak přes sezónu opět nebude tolik času. Tím, že jsem byl naposledy od Plzně ještě dál, tak se snažím všechno dohánět a doplňuji domácí resty.
Budeš tedy na Kladno dojíždět, nebo je v plánu stěhování?
Vyloženě na Kladně patrně nebudu, možná budu nějaký čas trávit v Praze na Smíchově, což není daleko. Primárně však rodina zůstane v Plzni.
Jak jsi doposud vnímal Kladno jako soupeře z hokejového pohledu?
Musím říct, že jsem vyprávěl tady klukům, že ten první loňský zápas, když jsem hrál za Pardubice a přijelo tam Kladno, tak jsem dostal prvního brouka do hlavy. Přemýšlel jsem, jestli Kladno bylo tak dobré a přijelo opravdu z přípravy dobře nachystané, nebo jsme byli my tak nepřipravení. Nakonec se v průběhu sezóny ukázalo, že v podstatě obojí byla pravda. Nám se ne úplně dařilo a Kladno mělo takové výkyvy, kdy jeden čas hrálo také celkem nahoře. Myslím, že ve výsledku jsme loni těch krizí možná zažili více v Pardubicích než tady na Kladně.
Jsi tedy nyní natěšený na nadcházející ročník na Kladně s novou výzvou?
Jednoznačně. Myslím, že pro každého je to o to víc speciální, že je s klubem spojený Jaromír Jágr. Jenom ho tu potkávat a vidět věci, které dělá, je ohromně obohacující. Snažím se z toho vždy vzít něco pro svůj hokej nebo pro mentální či fyzický rozvoj. Těším se proto zde na ten čas, kdy ho budu moct navnímat. Měl jsem už nyní tu možnost pozorovat spoustu hráčů v Pardubicích, ať už Romana Červenku nebo Lukáše Sedláka. Myslím, že jsou v českém hokeji nenahraditelní. Teď se však už těším na to, až naskočíme na led, protože suchá příprava je zkrátka taková jako vždy.