48. kolo,  pátek 23.2.2024
Kladno
Mladá Boleslav
0:5
49. kolo,  neděle 25.2.2024
Kladno
Třinec
5:2
50. kolo,  úterý 27.2.2024
Kladno
Litvínov
2:0
51. kolo,  pátek 1.3.2024
Budějovice
Kladno
5:3
52. kolo,  neděle 3.3.2024
Kladno
Karlovy Vary
1:4
Obrázek
A tým

S hokejem jsem chtěl skončit, říká Baránek. Pak hrál ale na MS s Pastrňákem a slavil titul v Litvínově

27. 5. 2021 od Lukáš Jůdl
Posilou do obrany se stal Marek Baránek. Šestadvacetiletý bek už zažil v kariéře mnohé, přitom se mohl už dávno věnovat jiné profesi: "Na rok 2015 nezapomenu. Hrál jsem po boku Pastrňáka, Vrány či Zachy na mistrovství světa do 20 let a pak jsme ještě vyhráli titul s Litvínovem, kde hrál Šlégr či Ručinský. Já přitom chtěl v juniorce skončit, protože jsem tam skoro nehrál, ale během pár týdnů se mi otočil život," vzpomíná v prvním klubovém rozhovoru bývalý hráč Košic, Karlových Varů či zmíněného Litvínova.

Po konci v Košicích ses vrátil do Čech, rozhodl ses pro Kladno. Jak se rodil tvůj přestup k Rytířům?

Svou budoucnost jsem řešil s agentem a nabídek z Česka jsem měl několik. Jenže mi v té době zavolal Jarda (Jaromír Jágr) a bavili jsme se spolu asi deset minut. Bylo mi sympatické, že má o mě zájem, a že si dal i práci s tím, aby si sehnal moje číslo, které mu dal můj bývalý trenér pan Šťastný. Tento zájem pak pro Kladno rozhodl.

U zmíněných Košic bych zůstal. Bylo to tvé první zahraniční angažmá, stal ses tam nejproduktivnějším obráncem týmu. Jak hodnotíš tuto zkušenost?

Byla to moje nejlepší sezona. Šel jsem tam a nevěděl, co od toho čekat. Nikoho jsem tam neznal, ani toho trenéra Šťastného, který mi tam dal velkou šanci. Slovenská extraliga je úrovní ve srovnání s tou českou na hodně podobném levelu. Je to rychlé a je tam spousta Kanaďanů, kteří to řežou, je to hodně tvrdé. Cíl pro nás bylo play off, to se nám podařilo, ale pak jsme jako favorit vypadli hned v prvním kole vyřazovacích bojů s Novými Zámky. Hodně dobře se na nás připravili, naše první dvě formace se k ničemu nedostaly, vyhrála taktika, kterou oni zvládli lépe.

Dnes se hodně kouká na produktivitu i u obránců a ta uplynulá sezona byla pro tebe v tomto ohledu nejpovedenější. Dostával jsi tam víc prostoru, nebo ti více sedl styl té ligy?

V mládežnických kategoriích jsem byl hlavně ofenzivní obránce s tvrdou hrou u mantinelů, což mám dodnes rád. Jenže v Litvínově jsem nikdy nedostal roli toho ofenzivního beka a splnilo se mi to až teď v Košicích. V každém zápase jsem tam podporoval útok. Hrál se mnou ve dvojici Žiga Pavlin, zkušenější obránce, který to jistil. Já si tak mohl dovolit více útočit. Hrál jsem tam i první přesilovku, začal jsem si více věřit a pak ty body začnete sbírat.

Čím to, že jste se v Košicích po tak úspěšné sezoně nedomluvili dál?

Já tam šel už s tím, že bych tam chtěl odehrát dobrou sezonu a vrátil bych se do Čech. Byli jsme takhle domluveni. Povedlo se to, já tam zahrál dobře a pak sehnal angažmá v české extralize. I když tedy musím říct, že jsem si to tam hodně oblíbil, sedlo mi to tam po všech stránkách. Byl to můj nejlepší rok v kariéře. Chtěli, abych tam zůstal, ale já jim říkal, že si chci počkat na případné nabídky z české extraligy. Vzali to dobře, vedení to chápalo a sami mi řekli, že ani nečekali, že bych tam po tak zdařilé sezoně zůstal.

Vím, že jsi sledoval boje o extraligu. Říkal sis třeba ve finálové sérii, že kdyby se to Rytířům povedlo, že bys zamířil na Kladno?

Ano, měl jsem v hlavě to, že kdyby Kladno postoupilo, mohla by od nich přijít nabídka. Ta přišla a i přes ostatní nabídky jsem se rozhodl pro tuto. Finále bylo opravdu dramatické, ale já Kladnu věřil i poté, co prohrávalo 0:2 na zápasy. V té době jsem si o tom volal s Michalem Trávníčkem, který v uplynulé sezoně hrál proti Kladnu za Ústí, a i on říkal, že si myslí, že to Rytíři otočí a stalo se tak.

Startoval jsi zatím v sedmi ročnících extraligy za Litvínov a Vary. Jakou roli jsi v těch týmech měl?

Ve Varech mi občas dávali šanci i na přesilovkách a trochu ofenzivněji jsem tam hrál. Jenže jsem se vrátil do Litvínova a zase jsem spíše bránil. Do útoku jsem se dostával spíš ve chvílích, kdy se Litvínovu zranili nějací obránci. Pak tam byla baráž a já tam hrál přes dvacet minut na zápas, i přesilovky. Poté mě podepsali na další dva roky a já si myslel, že jsem si o tu lepší roli řekl dostatečně. Jenže to se nestalo a zase jsem dva roky spíše bránil. Proto jsem pak odešel do Košic a snad teď dostanu příležitost zase být spíše tím ofenzivním obráncem. Je to však jen o tom, co předvedu. Pokud se mi bude dařit, bude šance, ale když to nepůjde, tak dopředu budou hrát jiní.

Co ti říká datum 6. března 2020? (Kladno prohrálo v posledním kole extraligy 2:6 v Litvínově a sestoupilo, Marek Baránek tehdy hrál ve třetí obraně za domácí)

Bavili jsme se o tom s panem Čermákem u podpisu smlouvy (směje se). V Litvínově byl plný stadion. První třetina byla hodně vyrovnaná, Kladno těsně před jejím koncem vyrovnalo a my se v kabině báli o výsledek. Věděli jsme, že takový gól nás může zlomit a my můžeme sestoupit. Pak jsme se z toho ale oklepali a dominovali. Kladno tehdy bohužel spadlo dolů. Byl to snad můj nejtěžší zápas v životě, hrozný tlak.

V baráži 2018 jste s Litvínovem také zachraňovali extraligu a v důležitém zápase s Kladnem jste vyhráli 5:2, ty jsi dával gól. Pamatuješ na to?

Právě v této baráži jsem plnil roli toho hodně ofenzivního obránce. Na tento gól, který zmiňuješ, si už popravdě moc nepamatuji. Vybavuje se mi z té baráže gól, který jsem dal na Kladně. To jsem střílel přes napadajícího hráče, ale obecně jsem tehdy nasbíral více bodů.

Hokej, nebo sport obecně, je krásný v tom, že těžko lze předvídat nějakou konkrétní budoucnost. Asi by sis tehdy nepomyslel, že za rok, respektive dva, budeš stát na druhé strany barikády, že?

Takový je hokej. Pokaždé můžete být na druhé straně, ale já jsem rád, že Kladno je zpátky v extralize, kam podle mého názoru patří.

Jaké pro tebe budou zápasy proti Litvínovu a Varům, když do nich půjdeš jako soupeř?

Proti Karlovým Varům to bude hodně zvláštní. Mám tam kamarády, takže to bude určitě jiné. Proti Litvínovu to bude ještě zvláštnější, protože tam i bydlím, ale těším se na to.

V roce 2015 ses zúčastnil jako plnohodnotný člen národního týmu mistrovství světa do 20 let. Říkám plnohodnotně, protože nebylo jednoduché se v konkurenci Pastrňáka, Vrány či Zachy prosadit do finální nominace. Přesto to vyšlo, jak na to vzpomínáš?

Já bych měl říct ještě to, že když jsem přecházel z dorostu do juniorů, tak jsem skoro nehrál. Nedávali mi moc prostoru v první sezoně v juniorech jsem byl v Litvínově jen sedmý obránce. Už jsem volal rodičům, že se vrátím domů do Ústí nad Labem a dodělám si školu. Jenže chvílí na to odvolali trenéra a poslali ho do Mostu. Juniorku vzal asistent a ten mi najednou dal hrozně velkou šanci. S Litvínověm jsme v juniorské extralize skončili ve finále a pak se ozvali z reprezentace do 20 let, že mám jet na reprezentační kemp. Na to navázalo podepsání smlouvy v litvínovském áčku, odehrál jsem s českou dvacítkou všechny turnaje a nominovali mě na to mistrovství světa. Spousta kluků z toho týmu se pak dostala do NHL. Já se pak vrátil z toho šampionátu, šel jsem do áčka a my s ním vyhráli titul. Svět se mi úplně otočil v tak krátkém časovém horizontu. Na rok 2015 nezapomenu do konce života.

Ty jsi tedy přemýšlel, že s hokejem po juniorce skončíš?

Koukal jsem na kluky, kteří v juniorce skončili, šli si dodělat školu a našli si práci. Tehdy jsem si také myslel, že skončím. Hokej mě nenaplňoval. Já ale najednou začal hrát, bylo z toho mistrovství světa a titul s Litvínovem. Zlom podle mě nastal v té juniorce během jednoho zápasu s Boleslaví, kdy jsem dal dva góly a od té doby mě trenér začal stavět. Sám jsem nechápal, že se ta karta takhle otočila a já s hokejem neskončil.

Také je zajímavé, že jsi titul vyhrál po boku takových hráčů, kterými byli třeba Jiří Šlégr nebo Martin Ručinský. Co sis od nich vzal?

Bylo to skvělé, ale já byl tehdy mladý a ta moje role v tom týmu nebyla tak významná. Přál bych si to zažít ještě někdy a v důležitější roli, ale i tak to byl krásný zážitek. "Guma" Šlégr mě v kariéře pomohl asi nejvýrazněji. Nejen jako hráč, ale i poté, co skončil, mi hodně radil. Na Kladně se potkám s dalšími legendami a na to se také moc těším. Věřím, že mi také Jarda s Plekym pomohou.

A jaký je Marek Baránek mimo led?

V těchto dnech jsem předělával chalupu, to mě bavilo. Okolo je krásná příroda, kam si s přítelkyní rádi zajdeme. Po sezoně pak většinou chodím pracovat k rodičům do firmy. Mamča mi vždycky totiž nadávala, že se po sezoně jen válím a nic moc nedělám (usmívá se). Chtěla, abych něco uměl, abych byl jednou připravený nastoupit do civilního života. Bývá to tam od sedmi ráno do čtyř odpoledne a je to firma se štěrkem a pískem. Já tam ale spíše obstarávám administrativu. Hrával jsem také hokejbal v Ústí za Elbu a pak ještě pro zábavu tamní ligu, to mě také bavilo.

INSTAGRAM FEED

#kladynko SLEDOVAT NA INSTAGRAMU