4. kolo,  středa 23.9.2020
Kladno
Havířov
5:1
5. kolo,  sobota 26.9.2020
Litoměřice
Kladno
3:2p
7. kolo,  středa 30.9.2020
Poruba
Kladno
4:3sn
2. kolo,  středa 7.10.2020
Kladno
Přerov
3:2
10. kolo,  sobota 10.10.2020
Frýdek-Místek
Kladno
3:5
9. kolo,  středa 7.10.2020
Třebíč
Kladno
Odloženo
11. kolo,  středa 14.10.2020
Prostějov
Kladno
Odloženo
12. kolo,  sobota 17.10.2020
Kladno
Benátky nad Jizerou
Odloženo
13. kolo,  středa 21.10.2020
Ústí nad Labem
Kladno
18:00
14. kolo,  sobota 24.10.2020
Kladno
Kadaň
16:00
Obrázek
Mládež

S přibývajícím věkem jsem stále měkčí a měkčí, říká bývalý trenér áčka Petr Tatíček o svém přesunu k mládeži

28. 9. 2020 od Ondřej Hradecký
Jako hlavní kouč zachránil Petr Tatíček Kladno v sezóně 2010/11 v extralize, aby byl následně v pozici asistenta u dvou posledních týmových postupů do nadstavbové části. Na podzim 2012 pomáhal vést tým, který díky výluce v NHL posílily hvězdy okolo Jaromíra Jágra a i po svém konci na lavičce áčka u týmu zůstal. Momentálně bývalý obránce působí u žáků osmé třídy, kde se snaží své svěřence připravit na složitý přesun do dorostu, který je během pár let čeká. V našem rozhovoru se rozpovídal nejenom o přípravě svých svěřenců, ale i o tom, jak se změnila doba a jak šel čas s jeho vlastní kariérou.

Pane Tatíčku, letní příprava se pomalu chýlí ke svému konci a ta letošní měla dozajista řadu specifik, jak byste ji zhodnotil?

Náš hlavní poznatek je, že kádr je opravdu velice úzký. Ty přípravné zápasy, pokud jsme tedy byli kompletní, což je v našem případě třináct hráčů do pole, byly velice slušné. S Litvínovem a PZkou byla ta hra opravdu slušná. Ale pak byly zápasy, kdy jsme měli dva nebo tři nejlepší hráče mimo kvůli zranění, hráli jsme v deseti a to se na výsledcích jednoznačně projevilo.

Jaké jsou tedy vaše očekávání od nacházející sezóny, když berete v potaz nedostatečnou šířku kádru?

Hlavně asi pevné nervy (směje se). A doufat, že se k nám v téhle kategorii nabalí nějací další hráči, kteří budou chtít zkusit hrát za Kladno. Nebo to dopadne tak, že budu používat i mladší hráče ročníku 2006 - což asi časem budu muset.

Vy jste strávil podstatnou část kariéry na lavičce seniorských týmů, jaký pro vás byl přechod do mládežnického hokeje?

S určitým věkem jsem získal i nové zkušenosti a priority se člověk změní. Samozřejmě je ten hokej úplně jiný, ale pořád je to ta samá hra. Mám vnuka, který je skoro stejná věková kategorie, tak s tím mám nějaké zkušenosti a svým způsobem jsem pořád měkčí a měkčí.

Osmáci už jsou jenom pár sezón od vstupu do dorosteneckého hokeje, jak byste zhodnotil jejich mentální vyspělost? Je už vidět nějaký pokrok v porovnání s mladšími dětmi?

To je podle mě přesně ta osmá třída, kdy ten hokej už pomalu začíná vypadat jinak. Ty tréninky jsou hodně o koncentraci, protože dorostenecký hokej je už na jiné úrovni a my je chceme připravit. Bohužel nám chybí konkurence, která by kluků dodala tu správnou motivaci na sobě pracovat a posouvat se dál. Takhle jich tady je třináct a všichni budou hrát, což není úplně dobře, mít to místo jisté.

Vy jste zpátky v sezónách 2011/12 a 2012/13 byl jedním z asistentů trenéra Vojty u A-týmu, tedy součástí posledního trenérského týmu, který dokázal s Kladnem postoupit do play-off. Jak vzpomínáte na toto úspěšné období?

To je jasné, že na to vzpomínám hodně. Hlavně jsem měl kliku, že jsem byl dvakrát u toho, co byla výluka v NHL. Byl tady Jaromír a kluci z Ameriky, tak z nás vlastně udělali i dobrý trenéry (směje se). Vyhrávali jsme. Potom nám odešli ti hráči a už to bylo horší. Na Kladně jsme vychovali spoustu dobrých hráčů, bohužel je tu ale většinou nedokážeme udržet.

Jakožto pro bývalého obránce, je pro vás jednodušší trénovat obranné aspekty hry? Vidíte hru stále lépe perspektivou beka?

Určitě mám větší zkušenosti a přehled o této pozici. Tu rozehrávku pořád vidím. Je to pravda, že s těmi beky se mi vždy pracovalo o něco lépe. Bohužel u mládeže je to tak, že všichni trenéři cpou ty lepší hráče dopředu a na obránce a brankáře zůstávají většinou ty méně talentované děti. Což je opravdu hloupost, ono by to skoro mělo být naopak. Ale když někdo něco umí, tak ho nacpou dopředu, aby dával góly.

Většina kluků ve vašem týmu už dospívá do věku, kdy je pro ně hokej prioritou a jediným zaměřením, přizpůsobujete tomu svoje očekávání?

Určitě. Když si vzpomenu na moje mládí, my jsme daleko méně trénovali, těch tréninkových jednotek rozhodně nebylo tolik. Ale zase je pravda, že ve volném čase jsme byli daleko aktivnější, než jsou kluci dneska. Dneska má většina z těch hráčů jeden volný den v týdnu, ale bohužel pak přijdou domů a vůbec nic nedělají. To je takový všeobecný problém, všichni to dnes řeší, ale těžko ty děti nějak donutíte. Je úplně jiná doba a my trenéři se tomu také musíme přizpůsobit. My jsme pořád byli venku, dneska ty děti přijdou domů, koukají do mobilu nebo počítače.

Při pohledu na váš tým, vidíte v něm nějaké hráče, kteří mají potenciál dosáhnout větších úspěchů i ve starších kategoriích?

Já si myslím, že čtyři nebo pět hráčů tady může dosáhnout na nějaký úspěch. Bohužel bych to rád řekl o všech, ale u zbytku mi chybí ten přístup. Těchto pár kluků pro ten hokej dělá víc, než ostatní. Musí tam být vrozený talent, ale pokud někdo má talent a nedává tomu všechno, tak to na téhle úrovni už taky nestačí.