Po pěti sezonách se nám podařilo vrátit se zpátky do extraligy! Jaké jsou emoce hned po zápase?

Já jsem takový bezemoční člověk, takže to spíš držím v sobě. Je to ale samozřejmě paráda, že jsme zpátky v extralize. Pro mě je to o to hezčí, že jsem tenkrát s týmem sestoupil, i když jsem moc nechytal. Pro mě je to bomba, jsem hrozně rád, že se to povedlo.

Ty jsi toho za Kladno odehrál během kariéry už opravdu hodně. Je to veliké zadostiučinění, že jsme zpátky tam, kam patříme?

Je to super. V hlavě to člověk pořád má, že byl tenkrát u sestupu. I když jsem nechytal, je to týmový sport, takže jsem to v sobě měl. Jsem hrozně rád, že jsem u toho teď mohl být.

Během play off i baráže žilo celé město hokejem. Jak jsi to vnímal ty?

Bylo to hrozně znát. Pomalu už jsem si ani nemohl jet na Kladno po zápase pro pivo, protože nás tam každý poznával a bál jsem se, aby o mně neříkal, že piju nějak moc. (smích) Bál jsem se koupit si jedno dvě piva k večeři. Bylo strašně moc znát, jak tím Kladno žije.

Loni se nám přes baráž ještě projít nepodařilo, letos už jsme byli úspěšnější. Jak důležité byly zkušenosti z minulé sezony?

Zkušenosti se vždycky hodí. Hráli jsme výborně týmově, ale na rozdíl od loňského roku jsme tu měli tři kluky, které musím vyzdvihnout. Jsou to Džegr, Pleky a Petr Vampola, který odvedl obrovskou práci. Nechci říkat, že je to jen jejich zásluha, hráli jsme všichni výborně, ale oni byli hrozně znát.

"Je znát, že tady máme partu bojovníků."

V týmu jsme měli hvězdy jako Jágr nebo Plekanec, ale také bojovníky, jako je Martin Kehar. Dostal pukem do obličeje, ale i tak chtěl moc hrát, že?

Dokonce jsem pak říkal po první třetině doktorovi, ať ho posadí. Zkoušel to, ale bylo mu špatně a motala se mu hlava. Byl jako ženská, pořád ne, ne, ne a chtěl to dohrát. Naštěstí doktora nakonec poslechl. Je to neskutečné, má rozlámaný obličej na kousky a za tři dny chce jít hrát. Já bych nešel asi ani náhodou. I proto je znát, že tady máme partu bojovníků.

Jak náročné to pro tebe bylo? Odchytal jsi v play off a baráži dvacet zápasů v řadě.

Pro mě to bylo hodně náročné, možná už i tím, jak jsem starší. Je to náročné pro všechny, ale gólman je tam celých šedesát minut. Musíte každou vteřinu ze šedesáti minut být připravení, zatímco hráč si sedne na dvě tři minuty na střídačku a vypustí. Je to proto těžké i na hlavu. Myslím, že naštěstí to mám v hlavě srovnané, co se týče hokeje a psychiky, takže jsem si to užíval.

Jaromír Jágr vstřelil čtyři branky a urval to pro nás defacto sám. Jak jsi viděl jeho góly z naší branky?

To skoro nejsou ani šance, z čeho on vystřelí. Dokáže to trefit neskutečně. Třeba při druhém gólu by žádný jiný hráč ani nezkusil vystřelit. Měl to přes ruku, ale stejně to tam nabombil o tyčku. Je vidět, že to má vydřený a že se mu vyplácí, jak trénuje. Měl tam snad čtyři střely a dal čtyři góly. Každý navíc jiný.

Co chystáte po zápase? Budete slavit?

Já budu asi určitě slavit. Myslím, že si to taky už zasloužím. Bylo toho hodně a bylo to opravdu dlouhé. Nebude to ale asi nic velkého, všichni jsme tam nechali všechno, takže si dáme tak dvě tři piva a budeme mrtví.

V neděli nás čeká ještě poslední domácí zápas, na který se chystá speciální program. Těšíš se na oslavy před naším publikem?

Já vůbec nevím, co se chystá. Soustředili jsme se jen na zápas a vůbec nevíme, co bude. Nevím, kdo bude hrát, jestli budeme hrát všichni nebo ne. Já toho mám plné brejle a už melu z posledního. Uvidíme. Určitě tam ale budeme všichni a bude to super oslava.